UFC 221: Romero vs. Rockhold – PREVIEW

Australský Perth představí domácí hvězdy ale také světovou elitu. Hlavní karta začíná tradičně – ze soboty na neděli ve 4h ráno (Nova Sport 2).

Yoel Romero (12-2) vs. Luke Rockhold (16-3)

Robert Whittaker je bohužel kvůli zdravotním potížím dočasně ze hry a my si budeme muset vystačit s bitvou o interim (prozatímní) titul.

UPDATE: Romero nenavážil, zápas bude, ale titul může vyhrát pouze Rockhold. Sečteno a podtrženo – nic se jakoby nezměnilo. Když vyhraje Rockhold, bude mít interim titul a půjde s Whittakerem. Když vyhraje Romero, nebude mít interim titul a půjde s Whittakerem.

Buď jak buď, čeká nás zápas dvou impozantních bojovníků a dlouhodobé elity střední váhy. Střetnou se zkušenosti, kvalita a skvělé atletické proporce s citem zabijáků.

Cesta k titulové šanci sice nebyla úplně předpisová a jako z učebnice, Romero prohrál ‚titulový‘ zápas právě s Whittakerem, Rockhold se zase po roční pauze vrátil proti Branchovi a nebylo to zrovna galapředstavení, na které jsme byli v jeho podání dříve zvyklí. Berme to ale pouze jako špatné období a věnujme se bojovníkům samotným.

Na straně Luka Rockholda je nakloněno hned několik skutečností a statistik. Bývalý šampión Strikeforce a UFC, o sedm let mladší, vyšší a s větším rozsahem paží. Na druhé straně ale Yoel Romero s nejvíce vítězstvími ve střední váze od roku 2013 (8), šesti po-zápasovými bonusy a se stříbrnou medailí z olympijského wrestlingu.

Klíče k vítězství

Mluvíme li zrovna o těchto dvou, je velmi těžké najít nějakou markantnější slabinu. Luke Rockhold je neskutečně nebezpečný jak v postoji, tak i na zemi. Jakožto pravák, který bojuje z obráceného ‚gardu‘ (southpaw), má obrovskou variabilitu úderů a kombinací.

Velkou řádku let strávil v AKA (American Kickboxing Academy), kde jako sparing partner odolával wrestlingovým extratřídám Cormier, Velasquez nebo Nurmagomedov. Sám tedy moc dobře ví, jaké je to být pod neustálým tlakem a hozen na zem.

Sám je na zemi velmi nebezpečný. Kromě široké škály submisí umí nastolit i konstantní tlak úderů ‚ground and pound‘, na což třeba dokonce minule odklepal David Branch.

Romero je ale zvíře. Dá se říct, že zraje jako víno. Že by s přibývajícím věkem ztratil svou rychlost? Vůbec. V UFC je od roku 2013 a za tu dobu stihl nasbírat 8 vítězství v řadě a prohrát pouze s Whittakerem na body.

Na co bych měl ale upozornit, je fakt, že Romero je – jak se říká – za mořem “slow starter“. Prostě mu chvíli trvá, než své soupeře ukončí. Sedm z jeho osmi UFC vítězství skončilo až v třetím kole. Se soupeři si rád pohrává a nikdy se za ukončením extra nehnal.

Není náhoda, že na včerejším otevřeném tréninku vyučoval fanoušky Salsu. V kleci to při jeho výkonech někdy totiž vypadá, jako by tančil. Osobitý a neortodoxní styl z něj dělá obrovskou hrozbu. Soupeři si proti němu někdy připadají, jakoby honili stín. S milisekundovým postřehem dokáže bránit takedowny a následně je obracet ve svůj prospěch.

Nejen, že umí vzít soupeře ve vší parádě na zem, sám i moc dobře ví, jak na ně položit celou svou váhu a jak je tam pod neustálým nátlakem držet.

Jakmile si soupeře pořádně načte, přijdou na řadu létající kolena, údery z otoček a soupeři se povětšinou odporoučejí k zemi. Nikdy si ale nemůžete myslet, že máte načteného Luka Rockholda, který má tuto disciplínu rovněž v oblibě a “highkickem“ vás dokáže hodně rychle vyvézt z omylu.

Řekněme to hodně okrajově. Rockhold bude v pohodě, když si bude od Romera držet vzdálenost nebo když se dostane do vrchní pozice na zemi.

U Romera člověk nikdy neví, akorát snad podle minulého zápasu, by to neměl nechat dojít do “šampionských kol“ kde mu tělesná schránka bere tolik kyslíku, že už hodně zpomaluje a efektivita upadá na minimum.

Mark Hunt (13-11-1) vs. Curtis Blaydes (8-1)

Tai Tuivasa (8-0) vs. Cyril Asker (9-3)

Jake Matthews (12-3) vs. Li Jingliang (14-4)

Tyson Pedro (6-1) vs. Saparbek Safarov (8-1)