Cestou ranhojiče na malé gala s velkým nábojem
Trenčín
Po roce jsme opět zavítali do malebného slovenského města Trenčín na místní LCC Fight Night. Jako jedno z prvních gala tohoto, řekněme malého a lokální typu, byli s naší prací velmi spokojeni, a tedy nás pozvali znovu. Já osobně jsem se velmi těšil, jelikož mám s kluky z Laugaricio Combat Clubu už delší dobu dobrý vztah. Kirsh a Karas mi sami psali už skoro měsíc před galavečerem, že doufají, že dojedeme a budou mít od nás prvotřídní bandáže a péči. A zklamat jsme je přeci nemohli.
Tejpovací stůl
Ihned po pravidlech, která byla trochu kostrbatá, jelikož na gala byla dominance amatérských zápasů, jsme si šli po své práci. Domácím platil tejpy jejich trenér Voloda, což je jen správně. Gala, kde není zápasníkům umožněno mít bezplatně tejpy, nebo aspoň materiál, je prostě trochu pozadu. Je pak na nás jim vysvětlovat, že toto není OKTAGON a vybírání peněz v šatnách je jak pro nás, tak i pro zápasníky velmi složité. A když nepočítáme s daným počtem tejpů již před akcí, musím některé zápasníky v tom nejhorším případě odmítnout. Na LCC jsme si již tradičně zabrali místnost a velký stůl u zadního vchodu. Kolem stolu jsme si zřídili 4 tejpovací stanoviště a jízda mohla začít. Pro nás je tenhle systém skvělý, jelikož nemusíme lítat po celé hale a nahánět zápasníky, ale kdo chce tejpy, tak si přijde ve stanovený čas ke stolu. Jen se holt na místě občas potkají soupeři, což není vhodné a úplně to chápu.
Amatéři zazářili
Kluci v červených dresech, stylově laděných rasgurdech svého týmy od octagon.cz, jakožto domácí a proti nim ve fialových barvách nastupovali k zahájení galavečeru. Povedená světelná a kouřová show v malé trenčínské hale působila nepřirozeně, ale zároveň kouzelně.
Hned v úvodních zápasech juniorů došlo na několik zajímavých zvratů, jak už to v MMA bývá. V kritických okamžicích vždy včas zakročil zkušený rozhodčí Černý, jelikož mládí je sice dravé, ale musí být především zdravé. Juniory vystřídaly dva boxerské zápasy. Jedna boxerka neměla označené rukavice, což bylo nemilé, ale vše se zvládlo přímo u klece. Muži byli tvrdí, ale taktičtí, zatím co dívky boxovaly tvrdě až bezhlavě. Každopádně dobrá podívaná, leč fanouškem boxu již dlouho nejsem. Opět návrat k amatérům v MMA a tam se už dělo vše, pro co si diváci přišli. Hned v prvním zápase tekla krev a já si připsal první velký zákrok večer na Zámečníkově levém obočí. I Cede mě u klece pochválil, že jsem to dobře zastavil, zápas pokračoval a můj roh nakonec vyhrál. Další zápas byl krvavější než ten předchozí. Hned v prvních sekundách se kluci omylem střetli hlavami a rozhodčí v tom tedy neshledal záměr. Starší z bratrů Kirshů měl okamžitě rozvalený nos. Po prvním kole to nevypadalo vůbec dobře, ale Cede doslova zakouzlil a zápas šel dál. Po pár výměnách bylo bohužel zřejmé, že nos je zlomený. V druhé pauze už to nebylo jen o cutmanovi, ale především o trenérovi. Fyzicky by to Kirsch vzdal, ale psychicky byl nakopnutý pokračovat. Celé třetí kolo se bránil a zápas prohrál, ale pro diváky byl vítěz. Odzápasit patnáct minut se zlomeným nosem je hrdinství. Při představovaní pro mě došlo na hlášku večera. Výborný moderátor a můj kamarád Peter Obert spojil při vyhlašování slova výhra a porážka, načež měl další zápasník na kontě šest VYRÁŽEK. No, bavíme se tím ještě dnes. Všechny další zápasy byly již skoro bez zranění, ale podívána to byla výborná.
Malá hala, plná hala
V půlce gala mě vystřídal Dan a Cedeho posléze Dejv. Nakonec jsme, jako vždy, tejpovali skoro celou kartu a některé lidi jsme museli odmítnout. Jak už jsem nejednou psal, péči jako na OKTAGONU, kde vždy tejpujeme všechny a práci i materiál platí organizace, nemůžeme dát všem, za menší peníze. Bohužel. Večer plynul dál ve výborném tempu. Já převzal roli dispečera a všichni si vzorně chodili pro kontrolu tejpů a oblečení a k označení rukavic. Dva zápasnici ale měli celkem smůlu, jelikož bylo rukavic málo a borci si je mezi sebou museli střídat a čekat. Zrovna Engel, který měl hlavní zápas, si dost počkal, ale byli jsme domluveni předem, a tak měl nakonec i dost času na rozcvičení a lapování. Při sledování zápasu jsem viděl, jak při highkicku šel jeden zápasník rovnou k zemi a Dan měl s jeho rozseklou hlavou hafo práce, a nakonec bylo nutné i volat lékaře. Tento knockout však rozproudil diváky a nálada v hale se stala naprosto živoucí. Amatéři prostě někdy umí zazářit více než profesionálové. Hala v Trenčíně je celkem malá, ale byla plná k prasknutí, a já se bavil možná více než na jiných velkých gala. Méně je někdy více. Prostě lepší mít vyprodanou malou halu a vytvořit výbornou atmosféru než mít velkou halu, ale plnou jen z půlky, kde se atmosféra tak trochu vytrácí. Tady to bylo znát.
Závěrem
Poslední amatérský zápas obstaraly ženy. Jako vždy, výborná řežba, ze které jako vítězka odešla Domráková. A cutmani měli s dámskými obličeji dost práce. Další zápas velmi rychle rozhodnul srbský mladý talent Kukuličič, který vzal mladšího Kirsche rychle na zem a ukončil jej na GnP. Škoda pro LCC, ale o Kukuličičovi ještě určitě uslyšíme. Další zápas opanoval domácí Karas, kterého znám a sleduji už dva roky. Dominantní výkon, jasná výhra. A v hlavním zápase večera byl tvrdým ukončením pasován na vítěze v kleci i na tribunách mistr Engel. Opravdu výborný zápas. A vůbec celé gala bylo výborné a poměrně dobře zorganizované. Několik zápasníků nám ještě došlo poděkovat do šatny za péči a za kvalitní tejpy. Náš tým tak spokojen s dobře odvedenou prací opouští Trenčín a těší se za rok zase na viděnou.
Za Alpha Cutman Team
Bobesh Vojkůvka
@bobeshcutman
Sílu a čest!
Oss!
