Cestou ranhojiče na malé velké XFN.
Cesta samý sportovní výmol
V pátek 23. 2. se Alpha Cutman Team vydal na pouť do prosluněné Příbrami na XFN 7. Po cestě jsme si, krom tradičních zastávek na kafe, dopřáli na tabletu i olympijský přenos hokeje CZE vs OAR. Rusům jsme nakonec podlehli a tak mí spolucestující přenesli svou pozornost na facebook a sledovali kauzu Jana Janky. Jeho roztržitý útok na soupeře po vážení byl něco nevídaného. Během dopoledne se k tomu vyjadřovalo mnoho stran, až nakonec XFN Janku stáhli. Každý k tomu má své, co říct. Pro nás to znamenalo prostě jen o jeden zápas méně, tedy méně tejpování a kratší program.
Belvedere
Do Příbrami jsme dorazili akorát, tedy akorát na oběd. Cesta trvala přes 5 hodin a hladový cutman je poloviční vrah. Jen, co jsme vyřídili check-in a mrkli na pokoje, jsme se vydali na jídlo zaslíbené. Nakonec byli uspokojeni i Ti nejhladovější z hladových a na své si přišel i Shigi a jeho hrouda svalů. Slunce v Příbrami hřálo na krásných -5°C a pokoje v hotelu Belvedere byly krásně uklizené. Následovala krátká a kolektivní ztráta vědomí. Náš pokoj v obsazení Dan, CeDe a BoBesh se na odpolední poradu u kávy trochu zpozdili, neb se nám moc nechtělo vstávat. Ale všechno se nakonec krásně stihlo. A hala byly jen minutu autem.
Rozjezd
Ihned po seznámení se s prostory malé příbramské haly a šaten, jsme šli na poradu se zápasníky a rozhodčími ke kleci. Zde si vždy zkouším, jak drží schůdky a jak se chodí po povrchu v kleci. Na tomto gala jsme totiž testovali úžasnou cutmanskou novinku! Koupili jsme si, zdůrazňuji, koupili jsme si, týmové černé botasky! Pohodlná obuv je důležitá, když půl večera lítáte po hale tam a zpátky, pokud nejste zrovna u klece. Pravidla a porada se zápasníky proběhly v klidu a hlavní rozhodčí ukázal, že umí anglicky lépe, než mnozí ze zúčastněných.
XFN 7: Back in the Fight
Zápasníci se nahrnuli do šaten a rozjelo se naše milované bandážové běsnění. Celkem jsme udělali 11 zápasníků, takže více než půlku celé karty. Z mojí čtyřky zatejpovaných zápasníků nastupoval do druhé půle galavečera Michal Vostrý a Jakub Běle. Nebo Kuba? První směnu a stráž u klece držel Shigi s Dejvem. Z toho mála, co jsem viděl, neměli mnoho krvavé práce. Po tejpování jsem se, mimo sledování zápas, chvíli zastavil s nejsvátečnějším hostem, kterým nemohl být nikdo jiný, než hvězdná česká zápasnice Lucie Pudilová. Prohodili jsme pár veselých vět, pogratuloval jsem jí k důležitému vítězství v UFC a selfie nesmělo chybět. Následovala výměna stráží. S Cedem jsme si přebrali místa u klece a už přicházel mnou zatejpovaný Michal Vostrý. V zápase proti Holečkovi byl Vostrý velmi taktický. Doručoval takedowny, kontroloval soupeře, a i když vypadal dost vyždímaně, taktika se vyplatila a došel si pro vítězství. V dalším zápase se strhla vskutku divoká přestřelka. Šmidlík, jak se zdálo, kolo a půl nekompromisně bodoval. Bohužel pro něj, Ziopulos dobře trefil hák a poslal jej k zemi a tak vyhrál na TKO v půli druhého kola.
Během celého večera se v kleci vystřídalo hned několik speciálních hostů. Již zmiňovaná Lucka Pudilová, Kincl s Pokorným a nakonec i Jan Janka. Mladý Janka dostal možnost celou situaci vysvětlit a omluvit se. Mluvil rozumně a s pokorou. Omluvil se divákům i soupeři a jeho slova ještě podtrhnul trenér Láďa Erdélyi. Soupeř jeho omluvu rád přijal a stejně tak i peníze za „výhru“.
Hlavní zápasy
Na řadu přišel zápas, kde Kuba Běle nastoupil proti zkušenému Brazilcovi. Zkušenosti asi měl, ale co vážně neměl, bylo cardio. Famózně připravený Běle držel zápas v postoji, ale když ucítil příležitost, hodil soupeře na zem a tam ho lisoval jako parní válec. Nebylo možno jinak a Kuba zvítězil na celé čáře. Oproti soupeři neměl ani škrábanec a vypadal, že by vydržel ještě pár kol. Po aplausu pro Běleho se schylovalo k hlavnímu zápasu. Zde se nám představil obr z Rumunska Grigore, proti domácímu Raušerovi. Hned ze startu se nám stala malá nepříjemnost, která se však stane skoro na každém gala. Jakmile se totiž bojovník vysvleče, dostane chránič zubů, rozloučí se s týmem a udělají se veškeré osobní rituály, přejde do péče cutmana. Od této chvíle na něj již nesmí nikdo sahat, krom cutmana a refereeho, aby nedošlo ke kontaminaci kůže nějakou tinkturou, nebo vazelínou jinde, než povolují pravidla. Dále smí pít pouze a jedni z průhledné láhve a jen čistou vodu. Pokud chce někdo zápasníka třeba jen pohladit, nesmí a cutman a rozpaží ruce, aby tomu zabránil. Toto má dělat v první řadě security, ale ta se během nástupu prostě záhadně vypaří. No, a když nám nastupoval Raušer, tak mu jeho trenér, když už byl mezi átmanem a rozhodčím, chtěl dát ještě napít a to z neprůhledné láhve. Cutman Cede automaticky rozpažil, načež sklidil od trenéra nadávky a výhrůžky. Pro nás naprosto nepochopitelné agresivní chování a především neznalost pravidel stran trenéra. Nic méně, v hale zhoustla atmosféra a finálový zápas těžkých vah byl započat. Grigore si tvrdě tvrdě za svým. Vzal Raušera na zem a během prvních minut ho z boční kontroly zasypal smrští loktů. Raušer je ovšem tvrdý borec a dostal s nejhoršího, za což sklidil potlesk diváku v rozbouřené hale. V mezi pauze jsem Grigoriho jen otřel, zatím co ve druhém rohu měl Cede co dělat s rozseklým obočím. Ve druhém kole byl Raušer více taktický, ale bohužel ne dost. Rumun jej vzal znovu na zem a než nasadil vítězné RNC, stačil Čechovi ještě rozseknout druhé obočí. Grigori slavil velké vítězství a Raušer skončil v péči cutmana a svého rohu. Galavečer tímto velkolepě vyvrcholil, byť s malou smutnou tečkou. Diváci začali opouštět halu ještě před vyhlášením. Je to takový nešvar domácích diváků. Dle mého si zaslouží potlesk a pozornost každý vítěz, i když není domácí. Hala se pomalu vyprázdnila a náš tým neohrožených ranhojičů se odebral k zaslouženému odpočinku.
