Cestou ranhojiče na Night of Warriors
Liberecké bezledí
Cesta do Liberce je pro ostraváka vskutku dlouhá a klikatá, ale s dobrou partou, jakou je Alpha Cutman Team, cesta ubíhala jedna báseň. Před druhou hodinou jsme byli na místě a rovnou jsme vyrazili na oběd. Místní Plzeňka nás mile překvapila dobrou českou kuchyní a tak jsem kuchaři poslali jedno malé jako poděkovaní. Co nás však překvapilo méně, byla recepční s tím, že nejsme nahlášeni. Naštěstí se vše, během půl hoďky, vyřešilo a mohli jsme se zabydlet. Telefonicky jsem pak s rozhodčím Pavlem Toušem řešil, že v celém Liberci a to ani v Makru, nemají led. Neuvěřitelné, ale bylo tomu tak. Nakonec byl do Mladé Boleslavi vyslán tým NoW pro speciální akce a led bezpečně přivezl na halu Libereckých tygrů.
Double meeting
Musím říct, že Liberecká hala je vskutku krásná, prostorná a dobře vybavená. Například tam mají výrobník ledu, který jen stačilo dát do zásuvky, jak mi později sdělil Pavel. Po rozdělení šaten jsme se nasáčkovali k modrému rohu, kde byli převážně cizinci, byť jsme měli v produkci vlastní šatnu. Je pro nás obecně lepší, být zápasníkům co nejblíže. Dejv, Shigi a Honza, náš nový cutman a dispečer, nachystali tejpování a klec. Já vyrazil na rules meeting, který se rozštěpil na dva, vzhledem k míchaní stylu MMA a K1 s boxem na tomto galavečeru.
Obecně mám raději čistě MMA gala, nebo čistě standup gala. Pro však diváka může být takto postavená karta atraktivnější. Nevím. Zůstal jsem s rozhodčími na MMA a na K1 jsem s instrukcemi poslal Honzu. Zápasníci na K1 měli od hlavního sudího povoleny podkovy, čemuž moc nefandíme, ale jako v každém sportu, pravdu má rozhodčí. My cutmani si sami žádná pravidla nevymýšlíme, pouze dohlížíme na jejich dodržování a přinášíme na naši scénu moderní trendy ze zahraničí. U MMA jsme postupovali standardně. U K1 jsme především kontrolovali, jestli si tam kluci nedali kovového boxera, nebo třeba gumové medvídky. Během počátečních kontrol jsme se seznámili s doktorem a jeho týmem. Se zdravotníky musíme vždy naši činnost kooperovat, aby bylo o zdraví zápasníků včas a dobře postaráno. V tomto případě to mělo malý háček, jelikož byl na akci pouze jeden lékař a to je bohužel málo. Správně, a to teď patří nejen týmu YanGames, musí být na gala vždy minimálně dva lékaři a dvě sestry či záchranáři. Jeden tým dohlíží na samotné zápasy, zatím co druhý tým ošetřuje zápasníky v zákulisí.
Tejpování a prosluněný ostrůvek uprostřed bouře
Tejpy na K1 jsme nakonec nedělali ani jedny, pouze jsme dodávali materiál. Kdyby však promotér řekl, že platí všechny tejpy a všem, včetně K1, nejen hlavním zápasům, to by pak byla jiná páskovací jízda. Nejvíce se tomu divil Honza Malach, ale znalý naší dobré práce, si tejpy rád zaplatil sám. Hromy a Blesky od Shigiho pak Krále severu, společně s jeho skvělým MMA, dovedly k vítězství. Já začínal tejpovat Prince, soupeře od Karlose Vémoly. Tahle tlupa Francouzů vypadal na první pohled jako gang z Bubakova, ale nakonec to byli celkem milí a vtipní kluci. Sledovali mé tejpovací dovedonosti a pořád si něco švitořili po francouzsku. Všechno pěkně klapalo. Dejv udělal dvoje tejpy, Honza předal Shigimu kontrolní složky a checklisty a odešli ke kleci. Já mezitím udělal druhé tejpy pro Španěla Tato Primeru. Říkal mi, že si mě pamatuje z Karlových Varů a že jsme si psali ohledně akcí na Kanárských ostrovech. S tejpama byl spokojený, tak jsme mu dal ještě i vizitku. Jo, to by bylo bájo dělat cutmana na Kanárech. Na osmou jsem byl domluvený s Viktorem Peštou, takže jsem měl ještě čas a mohl tak, společně se Shigim, kontrolovat další zápasníky dle checklistů v pořadí jejich nástupu na zápas.
S Viktorem jsem se sešel přesně na čas a pustil se do díla. V červené šatně vládla bojová nálada, protože Karlos Vémola se už pilně připravoval na zápas, klinčoval a wrestlil s svým týmem. V rožku Penta Gymu však byl klid a mír. Mamut sem tam prohodil nějaký vtípek, Dan Barták promlouval k Viktorovi a mně šla práce pěkně od ruky. Takový prosluněný ostrůvek uprostřed bouře.
Tam, kam patřím
Hned po tejpování jsem šel rychle sníst domácí večeři, abych mohl jít tam, kam patřím. Ke kleci. Honza už opět prováděl kontroly a já vystřídal Dejva. Bylo to přesně na druhou půli galavečeru, hned po exhibičních zápasech dětí. Postojářské disciplíny proběhly bez naší intervence a hvězdy jako Hron a Reissinger předvedli dominantní výkony vedoucí k výhrám skrze TKO. Nás se pak týkaly především zápasy s pořadovým číslem 8, 11, 12 a 13.
V osmičce se odehrál tříkolový souboj mezi Karlosem a Princem. Karlosův nástup tradičně provázely bouřlivé ovace diváků ve stoje a mohutné fandění během zápasu. Karlos svým tvrdým wrestligem kontroloval boj neuvěřitelných třináct minut! Po dávce těžkých loktů a kladiv jsem měl v obou pauzách dost práce dát dohromady Princovo pravé oko. Měl ho celé oteklé a na horním víčku rozsáhlý cut. Velkým zklamáním tohoto zápasu byl francouzský roh, kde se jeden člen choval velmi, slušně řečeno, netaktně. Především před, ale i po zápase na našeho šampiona řval nějaké urážky. My, cutmani, se snažíme zabránit opětovnému kontaktu zápasníka s jeho týmem, jakmile přejde do naší péče a k rozhodčímu. Hlídat zvědavé novináře, dychtivé diváky a celkově rozbouřený dav, by měla početná a dobře instruovaná ochranka. U klece sice byla početná kohorta amazonek vyzbrojených meči a štíty, jenže ta měla na gala trochu jinou úlohu.
Jedenáctka se odehrála v muší váze. David Dvořák, v mých očích jeden z nejnadanějších zápasníků na české půdě, se postavil mladému Goncharovovi z Ukrajiny. Ten vzal zápas na poslední chvíli, takže všechna čest. Nic však, ani jeho poletování po kleci, nezabránilo Davidovi, aby jej zaměřil a sestřelil. Navíc odmítl tejpování cutmanem, takže jeho trenér dostal veškerý materiál a přesto nastupoval bez tejpů. Možná to příště zkusí i bez rukavic v BNFC.
Ve dvanáctce obstaral úžasné, okem takřka nepostřehnutelné, walk out K.O. Mach Muradov, když jedním úderem uspal Primeru. Skoro ho nepostřehl ani sám Mach, který jen kroutil hlavou. Tak či tak získal vítězství a k ní navíc šampiónský pás organizace WASO.
Třináctý zápas byl jak pořadím, tak i svým průběhem, zápasem večera. Viktor Pešta se, po působení v Ruska, ukázal opět na domácí půdě a proti němu stanul Ivan Vitasovic z Chorvatska. Ivan mi dost připomínal Freddiho Mercuryho, ale když jsem se jej na to ptal, říkal, že v tom není záměr. Každopádně měl Ivan velmi tvrdý a přesný box, takže Viktor každé kolo takticky přenášel zápas na zem. Viktorovi se povedlo rozseknout loktem soupeřovo čel tak, že mu tekla krev do očí. Shigi však velmi dobře cut zpacifikoval a oči i obličej vždy pečlivě vyčistil. Já ,v rohu Penty, otíral Peštu od Vitasovičovy krve a pomáhal s chlazením. Oba už vypadali dost utahaní, ale Viktor ve třetím kole získal dobrou pozici ze zad s oběma háky a donutil soupeře odklepat RnC. Opravdu velkolepá finální bitva, která si zasloužila nejen můj obdiv, ale také odměnu diváků v podobě hlasitého a nadšeného aplaudování.
Night of Warriors
Toto bylo naše první působení na galavečeru Night of Warriors a musím říct, že přístup organizátorů byl velmi profesionální a zároveň vstřícný a příjemný. Akce samotná byla téměř vyprodána a divákům doručila, víte, jak to myslím, to, co chtěli. Show i zázemí bylo kvalitní a věřím, že jejich počínání ponese kýžené ovoce. Za cutmany doufám, že byli s naší prací spokojeni a budeme spolupracovat i na dalších akcích. Těším se na viděnou v Liberci.
