Cestou ranhjiče na vychodnarsky OKTAGON 6.
Košice
To město není zrovna nejblíž, ale cestu jsme zmákli rychle a snadno, jen chudák Shigi byl zase po noční službě. Chtěli jsme si vychytat oběd, ale kolem haly bylo všechno zavřené, takže musely přijít na řadu naše oblíbené burrita. Hala vypadala opravdu dobře rozložená s masivní promítací kostkou. Šatny byly dobře poskládané a my byli s rozhodčími v té poslední. Začali jsme si vše poctivě připravovat a ještě jsme si projeli tejpovací rozpis.
Časový kolaps
Až během zkoušky nástupů jsme se dozvěděli, že přibyl jeden zápas, což je pro nás dost podstatná informace. A jak všichni víme z mma, zápasy spíše odpadají, než přibývají. Pro nás dvacet až třicet minut na jednoho cutmana práce navíc. To se ještě dá, ale k tomu začalo vysvětlování pravidel skoro o půl hodiny později kvůli některým zápasníkům. Je dobré chodit včas nejen proto, že je to zdvořilé, ale taky jako ukázka charakteru a disciplíny, kterou by měl zápasník mít. Takže pro nás absolutní časový kolaps.
Kárka zábavy
Nastal čas rozjet velkou tejpovací jízdu. Rozpis jsme drželi, dokud nemusel jít Dejv a Shigi ke kleci. Pak už nám to Dan sázel, jak to bylo možné, ale věřím mu, protože má mnohdy největší přehled o tom, co děje v šatnách. Začal jsem dvěma Ukrajinci, kteří byli celkem příjemní, a udělalo jim radost, že si mohou bandáže ponechat. Pak jsem se i se svou kárkou zábavy, respektive židlí a bedničkou s vybavením, přesunul do další šatny. Tomáško Legendary, velký to kluk a jiujiteiro, mi řekl, že to je poprvé, co má bandáže na zápas. Překvapení, ale čest. Potom nešel na řadu nikdo jiný, než vždy dobře naladěný Lukáš Pajtina. Co vím, tejpy jsem mu dělal už po šesté. Skecli jsme, popřál jsem mu good luck jako vždy a na bandáže si přál napsat Pokora a Rodina. Díky přehazování v tejpovacím plánu jsem se dostal k Davidovi Kozmovi, se kterým jsem se vlastně až na místě osobně seznámil. Celkem jsme zavtipkovali a já jsem mu vysvětlil, jak je to s těma vítěznýma bandážemi. Jako šestý na řadu si přisednul Gábor, který sledoval zápas Lukiho. Luki bohužel narazil na tvrdého soupeře a prohrál KO. Na poslední tejpy už mě trochu bolely prsty a měl jsem celkem hlad. Ale tohle už byla jen lahůdka, kdy jsem tejpoval Piráta a celou dobu jsme si u mého bandážového veledíla povídali o bjj, mma a všem možném, jako kluci, co se prostě dlouho neviděli. Sedmero tejpů hotovo a fičím vystřídat Shigiho ke kleci, aby mohl jít za Andresem Raškou a udělat mu hromy a blesky.
Pot a vazelína
Na první zápas se mi dostavil Michal Kotalík, který byl neskutečně zpocený. Byl otřen, namazán vazelínou a za pár minut byl otírán znovu, neb svého náhradního soupeře sestřelil v prvním kole. Druhý zápas šel Vašíček proti Dittrichovi v souboji těžkých vah v titulové pyramidě. Oba opět neskutečně zpocení. Jenže my s Cedem, který už tak držel se mnou stráž u brány do klece, jsme se taky dost potili. Nebylo se čemu divit, když byl venku krásný letní den a v hale několik tisíc lidí. Od Toma jsme všichni, co jej známe z bjj komunity očekávali kvalitní zem. To se mu zpočátku dařilo, jenže zbrkle zachyboval při přechodu na záda a Daniel ho přišpendlil k zemi. Následovalo několik tvrdých kladiv. Tom zaželvil, jenže Daniel nepřestával v krupobití ran a zápas byl pro další tvrdé TKO odmáván. V dalším zápase Kozma, pro znalé již tradičně, zničil na zemi svého oponenta tvrdými a ostrými lokty. Mimo pot a vazelínu jsem tak poprvé utíral krev. Tu soupeřovu z loktů Davida Kozmy. Nakonec jsme si ještě ťukli na vítězné tejpy. Poté se odehrál taktický zápas mezi Wittnere a Cibinskim, kde si nakonec výhru na body odnesl zaslouženě Jozef Wittner. Otřít pot, vazelínu, zkontrolovat oči, zuby, uši a jdeme dál. Boraros vs Gonzales. Jednoznačně zápas večera, v němž Gábor dominoval v postoji, ale soupeř takticky Gábora druhé a třetí kolo naházel. I Když se Gabor v kritických momentech vždy sebral a našel odpověď, kontrola Uruguayského zápasníka byla jasně převažující a dovedla jej k vítězství nad domácí Slovenskou hvězdou. Konečně došlo na hlavní zápas večera. Já už měl hlad jako vlk. Raška nastoupil soustředěný a klidný a Pirát opět s maskou, vlajkou a velkou podporou diváků. První část zápasu měl lepší mušku Raška a trefoval Krištofiče z mnoha pozic. Měl rozhodně nabodováno a však Pirátův box je vskutku čím dál lepší a trefil Andrese na bradu čistou levou. Než se Andres Raška plně oklepal, zasypal ho Samuel Krištofič dalšími peckami a zápas byl ukončen. Pirát mě před pozápasovou kontrolou prudce odstrčil. Vzal jsem to sportovně, protože vím, jak jsou tihle kluci pod těžkým vlivem emocí. Na konec se nechal prohlédnout i otřít, udělal svoji tradiční děkovačku, a aniž bych si jakkoliv stěžoval, sám se mi přišel do šatny omluvit a poděkovat za bandáže.
Konec dobrý, všechno dobré
Tahle karta sice nebyl moc krvavá, ale o tvrdá ukončení zde vskutku nebyla nouze. Já konečně zahnal hlad na rautu, a kdyby si mě ještě Gábor osobně nezavolal do šatny, abych mu vyčistil rány, už bych se odtud nehnul. Zasloužené espreso mě udělalo konečně klidným a společně s celým Alpha Cutman týmem jsme zhodnotili naši práci dobře, protože jsme vše zmákli jako profesionálové, i přes časový press. Osobně nám přišel poděkovat za práci i Ondra Novotný a na chvíli přisednul i Vojta Wantulok a Jirka Mejstřík. S Jirkou jsme pak ještě strávili ještě chvíli v šatnách a hodili ho na after party. Tam jsme dali už jen pivko, chlebíček, fotku a jelo se domů. Byl to neskutečně těžký galavečer, ale konec dobrý, všechno dobré.
ALPHA CUTMAN TEAM na Facebooku.
