Cestou ranhojiče na Silesian War
Frýdek-Místek
Onoho krásného dne, 18.5.2019, jsem se z vesnice Dobrá vydal na desetiminutovou jízdu autobusem do malebného Frýdku-Místku. Někdy je to prostě paráda, když máte galavečer přímo ve svém rodném městě. Silesian War je již čtvrtá akce ze série Octagon Fight Club, pod organizací Way of Warrior a po roce se vrací zpět do Fajneho Mjesta. Na hale 6.zš jsme měli s týmem sraz dvě hodiny před začátkem. Krátce po nás dorazili i rozhodčí v čele s Vaškem Přibylem. Bylo to příjemné setkání a hned jsme se pustili do díla. Celé to mělo jen jedinou mouchu. Nebyly označené šatny, takže ani my, ani zápasníci, jsme nevěděli, kam vlastně máme jít.
Práce jako každá jiná
Po obhlédnutí terénu, tedy ringoklece s pletivem ve spodní části, kde kdo sedí, jak a odkud se nastupuje, jsme se přesunuli na vysvětlování pravidel. Gala bude míchané MMA s K1, tudíž se budou i střídat rozhodčí a podmínky nástupu. V MMA bylo vše bez problémů, horší to bylo s K1. Hlavní rozhodčí schválil vlastně všechno, co my bychom nikdy neschválili. Byly to především výstuhy na nohách pod punčochou a páskované bandáže rukou, které zápasník používá opakovaně. Krom toho, že je to ilegální, je to hlavně těžká prasárna odporující hygienicko-epidemiologickým předpisům, kterým podléhá každá sportovní akce. Pro mě to je podobné, jako si vzít stejné trencle jako na poslední zápas a mezi tím je neprat, aby´´neztratily kouzlo´´. A to mi věřte, že jsem pravidla na K1 pečlivě studoval tři dny před turnajem. No, rozhodčí má poslední slovo a je šéf. Protože dělat cutmana, je pro mě práce, jako každá jiné, s rozhodčím se nehádám.
Jedna tejpa za druhou
Malým překvapením byl velký zájem o tejpy. Na gala jsme byli tři, tedy v šest hodin museli dva k ringu a já zůstával vzadu sám jako dispečer. Dan a Dejv udělali každý po dvou zápasnících. Hodně nám pomohla i Adél, který zmákla rovněž dvoje tejpy. Byla na akci jako ring girl, ale sama se nabídla, že bude i tejpovat, aby nevyšla ze cviku. Já během kontrol zápasníků stihnul celkem čtyři. Jedním z mých vyvolených byl i kamarád a trenér MMA GB Draculino Lukáš Zavičák. Měli jsme v štaně domácí atmosféru, společně s Nitrem, zápasníkem BJJ NoGi a polskou výpravou. Tejpy šly jedna za druhou, ale nakonec jsme museli, bohužel, tři zápasníky odmítnout, jelikož se to časově nedalo stihnout. První zápasy totiž padla rychlá KO a hned se jelo dál.
Slezská válka
K ringu, respektive ringokleci, jsem se dostal v půlce karty, akorát na zápas Zavičák vs Šutka za OFA gym. Hned z kraje jsem říkal Vaškovi Přibylovi, že tohle bude super zápas. A taky že byl. První kolo tahal domácí Zavičák za kratší konec a soupeři sežral několik drsných levých háků. Luki končil kolo s obličejem rudým od krve, takže práce jsem měl dost. Druhé kolo bylo celkem vyrovnané, ale Slovák Šutka, jemuž stál v rohu Vojto Barborík, měl o něco lepší wrestling a Lukáše dokázal dostat pod sebe a mít i tvrdou kontrolu. Co však hostujícímu došlo ve třetím kole byla fýza a té měl naopak domácí ještě hodně a oplácel předchozí dvě kola. Oba zápasníci vypadali na konci jako vystřižení z filmu o lidojedech. Zkrvavení a čpící chutí po trhání masa. Byť šlo poslední kolo za Zavičákem, Šutka zaslouženě zvítězil na body. Tohle byla opravdová Slezská válka a za mě určitě i zápas večera.
Octagon Fight Mix
Mezi programem byla zařazen dobročinná aukce, kde se dražily podepsané rukavice od Jirky Procházky, který je osobně přijel předat. Nejen, že se povedla dobrá věc, ale zároveň se ve Frýdku ukázala největší současná hvězda MMA u nás a to byl pro diváky i samotné zápasníky opravdový zážitek.
Zbytek karty byl mixem ve znamení hlavních zápasů hned čtyř stylů. V boxerském duelu zvítězila mladší a techničtější škola Wernnera pod vedením Baby Jagy. Odehrál se zde i velkolepý zápas v grapplingu, což diváci moc neocenili, jelikož to byla podívaná pro opravdové znalce. V MMA se utkali Martin Dědek ze Vsetína proti Simonu Michálkovi z OFA. Michálek měl většinu zápasu navrch, protože jeho jiu-jitsu a wrestling byly nad Dědkovy síly a zápas ukončil třetí kolo na škrcení. I tak ale měli oba cutmani co dělat, protože v těžké váze znamená každý trefený úder velké škody. Následovaly dva souboje v K1 a oba byly divácky velmi atraktivní a soupeři si nic nedarovali. V jednom souboji padl tak těžký low kick přes koleno, že se zápasník už nezvedl, což byl asi nejtěžší úraz celého večera.
Závěrem
Nejsem sice fanda míchaných galavečerů a vždy je na čem pracovat, ale mít doma takovouhle akci je skoro vysněná záležitost.
Závěrem musím říct, že byť si promotéři, mi letití přátelé Jan Paldus a Daniel Švarc, urvali opravdu velký kus koláče, tak se jim akce vskutku povedla. Hala byla plná a diváci se bezesporu bavili. Už teď se můžeme těšit na galavečer OFC a sice 19.10. v Ostravě. A co dál Slezané, vyprodáme Polárku?
