Už jste na nějaké tuzemské akci MMA viděli lidi vstávat již během nástupu domácí hvězdy? Už jste někdy zažili takový hukot, že jste přes řev davu neslyšeli vlastního slova? Tohle zažijete jen a pouze v Brně přátelé! Tady jsou MMA turnaje prostě ve veliké oblibě, lidi je milují a umí to v hale pořádně roztočit.
Včera 22. května ožila jihomoravská metropole pošesté jednou z nejočekávanějších MMA akcí tohoto roku – GCF 31: Cage Fight 6. Brněnské Boby centrum již tradičně přivítalo nejen skvělé zápasníky MMA, ale i spoustu sportovních diváků, kteří měli možnost sledovat celkem osm nabitých zápasů, z nichž ani jediný nerozhodovali bodoví rozhodčí. Sedm z nich dokonce skončilo již v prvním kole a pořádající Jetsaam Gym vybojoval vítězný hattrick díky svým třem zápasníkům.
Jako první nastoupil za domácí Jirka Flajsar, který změřil síly s Václavem Šťastným z Gauner MMA Club Jihlava ve váze do 66 kilogramů. Šťastný platil i přes negativní bilanci za zkušenějšího z borců a pro Flajsara měl být ostřejším testem. Podle předpokladů dostal jihlavský borec zápas na zem, kde i přes velice výhodné pozice nedokázal trefit finální úder nebo techniku. Flajsar naopak srdnatě vzdoroval a ještě ke konci prvního kola Šťastného dobře trefil a poslal k zemi, kde jej ukončil TKO vteřinu před koncem.
Matúš Juráček platí za jeden z největších talentů MMA u nás a s Davidem Ziopulosem si v Brně střihl odvetu, kterou ovládl od začátku až do konce. Ziopulosovi nedal prakticky šanci jakkoliv se do zápasu dostat, držel si převahu v postoji i na zemi a především jeho stompy v klinči („dupání“ patou do chodidla soupeře) dělaly Ziopulosovi velké problémy. Ve druhém kole zápas ukončil TKO a zdá se, že Juráček míří k pozici vyzyvatele o titul welterové váhy.
Ve 39 letech se do oktagonu podíval i Bohouš Lungrik, který aktivně zápasí již od roku 2001. Soupeřem mu byl Marek Bartl, který Lungrikovi prakticky celé první kolo zatápěl, ale v poslední vteřině neuhlídal nasazení armbar a spolu s gongem jej odplácal.
David Kozma do zápasu se Saulisem Buciusem nastupoval se třemi porážkami v řadě a bylo na čase s tím něco udělat. Litevec ale z našeho bývalého šampióna lehké váhy neměl vůbec respekt a předvedl dobrou připravenost. David se snažil využívat své délkové převahy, ale na zemi mu Bucius nasadil triangl a dobře ho dotáhl. David byl nucen i přes dlouhé odolávání nakonec odplácat a zápas vzdát.
Ani tentokrát se nepodařilo do oktagonu přivést Petra Bartůňka, aby se utkal s domácím Petrem Beránkem. Tomu se našel soupeř až v den vážení v podobě Emina Sefy, který zápas bez váhání přijal, za což mu patří velké absolutorium. Beránek si přenesl zápas na zem, kde se pomocí GNP snažil Sefu tvrdě zasáhnout. Sefa při pokusu o útěk však nabídl Beránkovi záda, za což zaplatil rychle nasazeným škrcením, které musel plácnout.
Třetí zápas od konce přivedl do klece Miloše Petráška, který se podruhé v kariéře předvedl ve váze do 93 kilogramů (dříve zápasil ve váze do -77 kilogramů). Soupeřem mu byl Arunas Vilius z Litvy. Petrášek s postavou bájného Herkula v oktagonu působil jako kráčející skála, která neustoupí Viliusovi ani o centimetr. Občas na to doplatil inkasovaným úderem, ale dostat Viliuse na zem se mu nakonec podařilo. Zde nasadil svoji nejoblíbenější techniku kimuru, kterou již ukončil čtyři ze svých šesti vyhraných zápasů. Vilius se sice chvíli kroutil jako žížala, ale ruku ven vytáhnout nedokázal.
Titulový fight o vůbec prvního šampióna muší váhy do -57 kilogramů svedli Tomáš Žák s Davidem „Chroustem“ Dvořákem. Zajímavostí je jistě i fakt, že oba jsou zástupci našich nejúspěšnějších klubů (Penta Gym Praha a Good Luck Gym Hradec Králové) a právě jejich vítězství mohlo přenést misky vah na jednu či druhou stranu. Každý z klubů měl totiž před tímto zápasem shodně po dvou šampiónech GCF.
David Dvořák hned od úvodního gongu využíval výborný pohyb po kleci a velký přehled. V jedné z výměn tvrdě trefil Žáka zadním direktem, Žák byl hodně otřesený a následnému dobíjení už vzdorovat nedokázal. David Dvořák se tak stal třetím šampiónem GCF z královéhradeckého Good Luck Gymu a spolu s Patrikem Kinclem a Jardou Pokorným tvoří základ aktuálně nejúspěšnějšího klubu u nás.
Zlatým hřebem večera se již tradičně stal zápas v polotěžké váze, ke kterému nastoupila domácí hvězda a jeden z největších současných českých MMA talentů u nás Jirka „Denisa“ Procházka, který změřil síly s jedním z nejkvalitnějších soupeřů své kariéry – polským bijcem Michalem Fijalkou. Ačkoliv nebyl v sázce titul GCF, jednalo se především pro Denisu o zápas „o všechno“. Pro oba by totiž vítězství znamenalo neskutečný kariérní posun a především pro Procházku byste větší motivaci hledali jen velmi těžko.
Fijalka po nástupu do oktagonu působil velice klidným a vyrovnaným dojmem. Veterán polské KSW už má něco za sebou a držel se hodně koncentrovaný. Při nástupu Procházky byla celá hala na nohou a dodávala domácímu borci potřebnou podporu. Po zaznění úvodního gongu byla vidět vysoká soustředěnost z obou stran, udělat chybu by mohlo znamenat konec zápasu. Procházka zkoušel trefovat z dálky, ale Fijalka držel svůj kryt nezvykle vysoko a většinu střel zblokoval. Měl i několik dobrých výpadů a výborně načasovaným takedownem poslal Procházku pod sebe a to poslední, co v zápase chcete, je být s polákem na zemi. Procházka ale svízelnou situaci ustál a po návratu do postoje už se tolik nerozpakoval. Dobře trefoval Fijalku na spodek, poslal k němu několik tvrdých kolen a ke konci kola už se zdálo, že soupeře ukončí. Fijalka se po kleci motal zleva doprava, nahoru a dolů, ale stále byl nebezpečný. Přišel konec kola. Fijalka odcházel hodně otřesený bylo vidět, že toho má plný zuby. Jeho tým po chvilce zápas ukončuje a druhé kolo se tedy nekoná.
Pro Procházku se tedy na domácí půdě jedná o bezkonkurenčně nejcennější skalp, který jej kariérně jistě posune někam, kde bysme ho chtěli všichni vidět. Kam to bude, na to si budeme muset ještě chvíli počkat, ale už teď je velmi pravděpodobné, že Jirku u nás zápasit nějakou dobu neuvidíme, což je ale pro Denisu ta největší možná odměna.
