V roce 2016 nastal velmi úspěšný prodej UFC. V roce 2017 se společnost a její prezident Dana White podíleli na propagaci Mayweather vs. McGregor, ale kolem vlastních galavečerů se nepodařilo najít hvězdy, které by přilákaly tolik očí jako nejprve Ronda Rousey a posléze Conor McGregor.
I když White nepovažuje rok 2017 za neúspěšný, ba naopak, potvrdil hledání nových potenciálních superhvězd, ačkoliv si uvědomuje, že kolikrát to není ani v rukou jeho či společnosti. Přesto jednou z dalších nových megahvězd může být Francis Ngannou.
„Musíš ale k**va vyhrát. Podívejte se na to, co jsme udělali s Conorem. Může snad někdo říct, že jsme nevybudovali Conora McGregora tak, jak potřeboval? On to zvládl.“
Hledání nových talentů byl jeden z hnacích motorů, proč se Dana White pustil do reality show, ve které chodí na zápasy malých společností a hledá nové tváře. V roce 2017 navíc přišla společnost s tzv. Contender Series, která funguje na podobné bázi. A právě v rámci této série Dana White našel například Seana O’Malleyho, jehož hvězda v roce 2017 vyrostla hodně oproti předchozímu roku, ale stále to ještě není na PPV úrovni.
Spousta skalních fanoušků UFC si ale před delší dobou začala stěžovat, že společnost ignoruje žebříčky a pouští se neustále do money-matchů. Provozní ředitel Lawrence Epstein to ale vidí jinak.
„Soutěživý matchmaking je jedním z typických rysů UFC. Jasně, můžete udělat zápas Mayweather-McGregor sem tam nebo něco, co fanoušci chtějí vidět, ale přesto se věnujeme soutěživému matchmakingu. Není vhodné říkat, že jsme od toho upustili. V boxu musíte mít bilanci 20:0, abyste se stali někým, a stejně jste ještě nezápasili se zvučnými jmény. To není náš model.“
V roce 2018 se chce UFC zaměřit na větší globální dosah své značky. Poprvé se objeví v západní Austrálii (UFC 221), snaží se dostat do Ruska, kde panuje přesvědčení, že právě v tomto roce k tomu dojde. Zájem je také rozjet galavečery ve Francii, ale v této zemi je MMA zatím zakázaným sportem.
