Tak tohle se stane málokdy. Aby vše dopadlo podle předpokladů se skutečně moc nevidí, ale tentokrát jsme skutečně nezaznamenali žádné výsledky, které by byly nečekané či překvapující.
Osobně mě nejvíce zajímal zápas Pokorný vs. Jakubík. Jakubík je sympaťák a příjemný kluk, který byl však přeceněn docela nesmyslným zápasem s Pukačem ve váze do 77kg, kdy se z něj udělal na oko něco víc, než zatím je.
Nyní nastupoval 173cm vysoký Jakubík ve váze o 11kg níže a bylo tedy zajímavé vidět velkou změnu a osobně jsem čekal, že bude v této váze nebezpečnější a silnější. Na druhou stranu jsem zároveň čekal, že Pokorný, který dlouho zažíval změny stylu, které mu v domácím GLG klubu ordinovali celkem bezpečně porazil v červenci Poborského a tak by pro něj Jakubík neměl být větší překážkou. Překvapivě pro mě měl Pokorný z Jakubíka docela velký respekt.
Ten však nechal někde v šatně a Jakubíka doslova přejel. Slovesnký borec si neškrtl a Pokorný jej nejprve mastil prvních 5 minut u „plotu“, aby jej pak ve druhém postupně zpracoval až na vítěznou gilotinu. Jakubík má 20 let a má ještě spoustu času, ale soupeře by měl volit jeho managment pečlivěji a s větším důrazem na jeho možnou další kariéru.
Pokorný by teď rád zabojoval s Kuznikem o titul GCF a vzhledem k žebříčku se jedná o poměrně jasnou volbu. Na tento zápas se tedy můžeme již teď těšit a kolem přelomu roku se již možná dočkáme.
Ve stejné době by jsme se měli snad dočkat ohlášení dalšího možného taháku o titul GCF a to je Kincl vs. Lainz. Kincl si bez problému poradil s Maďarem, když asi vůbec poprvé nechal ve své kariéře protivníkovi prostor, aby se postavil ze země zpátky do postoje. Maďar měl totiž 17 submisí ve svém CV a Kincl nechtěl zbytečně riskovat. Soupeře tedy načal v postoji a ukončil GNP na zemi již v prvním kole.
V dalších zápasech se bez problémů vrátil do klece další domácí Dvořák a skvělé vítězství v prvním kole předvedl znovu i Chuděj ze kterého roste místo podceňovaného borce respektovaný ranař.
Svůj vlastní příběh napsal ve 40 letech Roman Vanický. Jeho soupeř Mokrý nabral pro mé oči až příliš mnoho hmoty a rychle, ale ta jej nakonec možná taky stála vítězství. Vanického totiž těžko uškrtit a těžko přepracovat. To si Možný nemyslel a do prvního kola dal vše s touhou svého soupeře ukončit. Nepovedlo se a zatavený Mokrý zápas postupně ztratil, což zpečetil chybou na zemi za kterou dostal oprávněný mínus bod.
Vanický by možná již měl zvážit konec aktivní kariéry, která je obdivuhodná, ale oproti minulému roku Romanovi docela odešel box a roky zkrátka nezastavíš. Nicméně jeho bojové srdce a vytrvalost je mimo běžné parametry a zaslouží ten největší obdiv.
V dalších zápasech předvedl hezký výkon Vašků a i vítězství Jartima nad Poslkým soupeřem má svou slušnou hodnotu.
Turnaj měl předzápasy v podobě finále jednotlivých vah z MAXIMA Pojišťovna Ligy a diváci se určitě dobře bavili.
