Nezačnu překvapivě kauzou hlavního zápasu ke které se samozřejmě vyjadřují naprosto všichni ať už se znalostí věci či bez, ale o to je to zajímavější.
Začněme lehkým shrnutím.
VYPRODÁNO – to je jedna z hlavních zpráv večera!
SPEJBL – výkon večera a možná i víc. Nemluví se o jeho nástupu do ringu, ale ten je luxusní, na klavír hraje v boxerkách možná nejlépe na světě a ostatní by se měli učit, neb bez Spejbla je to pustopustá šeď a nuda.
Samotný zápas Spejbl naprosto ovládl taktikou, která byla vrácením se k tomu co umí nejlépe. Tedy rozkopat roundkickem, pohlídat si ruce soupeře. Koleno do stejného místa jako kop a svázat. Až začne být oběť unavenější, tak přidat i ruce. Ok, není to taková zábava jako otevřené přestřelky, ale v tomhle případě to prostě byla dobrá a jasná volba, která skvěle fungovala. Prostě zážitek večera!
ŠKVOR – KONEČNĚ chtělo by se říci. Hodnota Danových soupeřů byla často snižována a přiznejme si, že často právem. Tentokrát se vědělo, že je situace jiná. A definitivně jiný je i přístup k němu po tomto utkání.
Ano Kurka v roli rozhodčího zápas jednoznačně ovlivnil ve prospěch Dana, když všechny počítání byly delší a to po highkicku trvalo řádově „minutku“. Ale to není Danův problém. Ten se naopak dokázal z totálního dna neuvěřitelně zvednout a nabízenou šanci proměnit v zápas večera.
To s jakým odhodláním a statečností vyhrál „druhý“ zápas, bylo opravdu jedinečné a poprávu se v hale jeho jméno skloňovalo jen v samých superlativech. Mimochodem skvělý příklad toho co sám tvrdím již roky. Že prohra v atraktivním zápase ve kterém bojovník nechá všechno je daleko cennější než nudné vítězství. Jsem přesvědčen, že tímto prohraným duelem si Škvor udělal zatím největší jméno jak u fanoušků, tak promotérů.
Zároveň musím dodat, že je skvělé jak je Škvor ochoten být k sobě upřímný a otevřený kritice. Pár desítek minut po zápase sám popisuje jak jej ringový vlastně donutil jít dál a že to nebylo pro soupeře úplně košer a ještě je schopen se zasmát mému nejapnému vtípku, že to bylo super, že to mají kluci na zápasy 1:1.
Super!!
Steidl konečně zabral a přestup do Jet Saam Gymu byl pravděpodobně dobrým krokem. Skalp Apltauera se cení, ale aby Steidl umíral ve třetím na fýzu a 41 letý Aplík se teprve rozjížděl je podívaná pro bohy. Aplík by měl chodit na 5×3 stejně jako ostatně většina čistých muay-thai zápasů. Pojďme se k tomu vrátit!!
Adámka i Říhu jsem viděl jen málo, ale dost na to, aby se mi líbili a Pejsar vzal Kynkala frontálním útokem, že jsem ani nestihnul točit. Byl sjsem přesvědčený, že taktika Frantu unavit bude držet aspoň do druhého kola, ale Vašek byl holt nedočkavý. Box mu sedí.
Přidejme ještě krásně ospalé vítězství Skalníka v zápase MMA, který fanouškům ukázal, že vyhrát se dá i bez rychlého pohybu a RNC bylo ukázkové.
No a hlavní zápas. Tolja vs. Kohout
Má to pro mě vícero pohledů.
Tím prvním je, že jsem se na utkání nesoustředil jako bodový. Kecal jsem do toho trohu s Tomášem Hronem, trochu pomáhal dávat dohromady lístky bodových a řadil je po kolech a trochu se díval jen jako fanoušek, který příliš nevěří svým očím.
Základ problému pro mě spočívá v tom, že já a dle debat většina odborné veřejnosti čekala, že Tolja Matouše spíše jasně přejede, než, že se bude na miskách vah. Vážit každý kop či úder. Nejsem tedy schopen říci jak bych to viděl jako bodový, ale racionálně jsem viděl hodně vyrovnaný i remízový zápas, kde zřejmě rozhodlo 3 kolo, které mohlo být zlomové v posuzování zápasu. Petr Macháček za Tolju podal protest. Já můžu říct, že jsem viděl daleko kontroverznější rozhodnutí, ale je to právo každého a budeme tedy čekat na oficiální výsledek protestu
Podobné očekávání výsledku jinak vždy ublíží favoritovi. Neb, když si myslíte, že jeden by měl vyhrát a druhý ho byť jen vyrovná, tak to hlava zpracuje jako vlastně vítězství toho kdo měl na startu menší šance. Jsem si jist, že podobnému pocitu se těžko brání i v hlavě rozhodčího.
Titulový zápas se musí rozhodnout. Dle mého názoru je v pravidlech, že každý z 5 bodových musí určit vítězství a proto je rozhodčích 5, aby bylo jasné, že bude výsledek určující. Problém tedy nevidím v těsném vítězství Matouše, kterému se nedivím a moc mu titul přeji, stejně jako, kdyby těsně vyhrál Tolja. Ale v tom, že CMTA evidentně podcenila situaci s poučením rozhodčích a s chybějícím supervizorem, který by situaci vyřešil během 2 minut a nikoliv během 20!
To je nonsens, který jsem za celou kariéru nezažil a nedivím se rozhořčení jak pořadatelů Heroes Gate, tak týmům v ringu, neb těch cca 20 minut prostě bylo trapných a dává to prostor pro celou řadu spekulací, které jsou však dle mého přesvědčení liché. Ale říkejte to lidem.
Tak či onak, aktraktivní zápas to nebyl. Důležitý ano a myslím, že odveta pod jinou organizací (pod CMTA Tolja určitě nenastoupí) by jednomu z dalších turnajů Heroes Gate slušela.
Sláva vítězi, čest poraženému.
Potlesk pořadateli za celou akci.
Nelze než zcela souhlasit a zájem o odvetu bude i mimo Heroes Gate
Andy
Ještě detail já na Matouše vsadil po Yangames ve slovanském domě to byla jediná možnost
Andy