Po roce se opět povedlo Oktagonu přivézt MMA na velmi netradiční místo – tenisový kurt na pražské Štvanici. Tentokrát se jednalo o sedmé vydání s jasným cílem – korunovat historicky prvního šampiona Oktagonu v těžké váze.
Karta doznala poměrně zásadních změn, kdy před několika týdny odpadl hlavní zápas Samuel „Pirát“ Krištofič vs. Miloš Petrášek kvůli zranění slovenského bojovníka. „Meloun“ však na kartě naštěstí zůstal, kterému organizátoři našli náhradního soupeře z Brazílie, Williana Alvese.
Galavečer začal s mírným zpožděním z důvodu zrušení jednoho utkání (Mate Kertesz vs. Dzhangir Nasibov – Nasibov nedokázal navážit ani na druhý pokus). Mate Kertesz tedy automaticky postoupil do semifinále pyramidy do 77 kg proti Davidu Kozmovi na Oktagonu 9 v Bratislavě (15. září).
PRELIMS KARTA
Přesně jak se říkalo na pátečním vážení před Obchodním domem Kotva, že děvčata se chodí do klece rvát jako o život, tak se v úvodním utkání celého galavečera stalo. Jediný ženský zápas na kartě mezi Lucií Mudrochovou a Olgou Yakymchyk přinesl spoustu tvrdých přestřelek. V úvodním kole byla domácí Mudrochová otřesená dobře trefeným plavákem a měla co dělat, aby ji soupeřka neutáhla na gilotinu vestoje v závěru 1. kola. Druhá část utkání naopak přinesla velký nástup Mudrochové, který Yakymchyk vůbec nechutnal, otáčela se. Sice se ji podařilo v následném pěkném souboji na zemi ještě znovu ohrozit Mudrochovou, ale ta otočila nevýhodnou pozici a sama ukončila zápas na rear-naked choke. „Je někdo, kdo tě zajímá na české scéně?“ – „Ne,“ odpověděla v pohodovém rozhovoru po svém 3. vítězství v kariéře česká bojovnice.
Ukončení před limitem se dočkal i druhý souboj na kartě. Filip Macek nastoupil v pérové váze proti Zakovi Fatullazademu, přestože jeho preferovaná divize je bantamová. Již od začátku bylo patrné, že Macek bude chtít vlákat svého soupeře na zem. Nejdříve dokázal pěkně zahrozit up kicky a podařilo se mu také propašovat několik tvrdých loktů ze zad. Nakonec past opravdu zaklapla, triangl nasazen a konec v prvním kole – vůbec poprvé ukončení na triangl pro Macka a cenný skalp proti kvalitnímu soupeři.
Miroslav Brož prokázal s Gabrielem Törökem velké srdce, jelikož do utkání nastoupil s vědomí, že si 14 dní před galavečerem zpřetrhal vazy v koleni. V kleci to na sobě nedal znát a šel si za vítězstvím. Památné bylo především druhé kolo, kdy po nebezpečném high kicku Töröka přišlo 30 vteřin plných ohromné energie a války, která strhla všechny přítomné diváky. Tato část nevedla k ukončení, Brož se unavil, ale přesto se dokázal dostat do vítězné pozice ale další ground & pound od Brože a stihnout si ještě ve 2. kole dojít pro své vůbec první ukončení před limitem.
Prelims karta měla největší lákadlo v podobě duelu Michala Kotalíka s Martinem Šolcem a v dosavadním průběhu večera se jednalo o nejlepší zápas. Kotalík ovládl první kolo kontrolou na zemi, ale do druhého již vstupoval s viditelnou únavou. Jakmile rozhodčí postavil oba bojovníky ze země pro nízkou aktivitu, odstartoval tím nejzajímavější průběh – Šolc mohutně nastoupil, trefoval bomby a sundal Kotalíka na zem. Tomu se pochopitelně moc nechtělo zpátky na nohy, ale i tak našel čas na provokaci, ať mu Šolc naloží ještě více a málem se mu to nechtěně vyplnilo. Šolc šel dopředu jako tank, ale Kotalík bláznivou válku za strhující atmosféry ve 2. kole nakonec přežil. Poté mu již ale došly definitivně síly, Šolcovy pověstné low kicky nacházely přesný cíl. Kotalík se sice nebál jit do přestřelek, ale na takedowny mu již soupeř neskočil. Z posledního pokusu o takedown přišel Šolcův sprawl, přechod do pozice z boku a umlácení. Ve 40 letech stále dokazuje, že patří do vrcholového MMA. Kotalík si z utkání odnesl s největší pravděpodobností zlomenou očnici.
HLAVNÍ KARTA
Verdikt bodových rozhodčích si diváci vyslechli až na začátku hlavní karty, kdy se proti sobě postavili David Hošek a Tomáš Bolo. Slovenskému bojovníkovi se dařily takedowny, ale Hošek se nebál a ustál všechno. Dokázal se krásně vytočit z páky na nohu a sám přejít do dobré pozice na ukončení. Jenomže to nepřišlo ani z jedné strany. Když padlo oficiální rozhodnutí v podobě většinové remízy, oba měli pocit, že ten zápas vyhráli oni.
Atraktivní duel nabídli Jan Janka a Niklas Stolze, kteří se toho nebáli od prvních vteřin – padaly tvrdé údery, tekla krev a ani jeden z nich neustupoval. Stolze zlomil Jankovi v prvním kole nos a ve druhém si jej dokázal připravit do rear-naked chokeu a zvítězit.
Nejkrásnější ukončení večera a velmi dominantní výkon předvedl David Kozma, který si v kleci poházel s velmi tvrdým Michalem Wiencekem z Polska, kterého v podstatě k ničemu nepustil. Poté už přišlo jenom krásně namířeno koleno do obličeje a dokončení úderem na zemi. „Holátko“ po utkání přiznal, že jeho samotného překvapilo, jak relativně snadno „přejel“ svého soupeře a těší se na semifinále pyramidy v Bratislavě.
Nic jednoduchého naopak nečekalo na Miloše Petráška. Jeho náhradní soupeř Willian Alves sice nebyl v plnohodnotném kempu a převážil o hodně, přesto byl pro českého bojovníka velmi nebezpečný svojí rychlostí úderů. „Meloun“ si s tím poradil po svém a chtěl jít za každou cenu pro ukončení. Málem na něj dosáhl v prvním kole. Nakonec si z brazilského soupeře udělal potravu ve druhé části, kdy ho dobil na zemi. Petrášek potvrdil po utkání, že ho nic nepřekvapilo, protože se na něj dobře připravil. Stejně tak bude chtít být připravený na Piráta Krištofiče. Odložený titulový zápas do 84 kg se uskuteční 17. listopadu v O2 Aréně.
Odveta po roce na stejném místě – tentokrát o titul Oktagonu v těžké váze. To byl hlavní tahák mezi Danielem Dittrichem a Michalem Martínkem. Začalo to poměrně zhurta, žádné oťukávání. Martínkovi se povedlo soupeře hodit a od té doby pracoval na tom, aby neustále zaměstnával Dittricha. Chvílemi to v prvním kole vypadalo na ukončení ostravského zápasníka po salvě úderů, ale ten se zázračně dostal z nejhoršího, hodil Martínka na zem a málem jej uškrtil. Zápas přinášel velké zvraty, ale při takovém tempu bylo zřejmé, že energie bude podstatně měně ve druhém kole. Dittrich se nehodlal vzdát, přežil hodně nepříjemností v kleci a Martínka frustrovalo, že ho nemůže ukončit. Ve třetím kole se už ale dočkal. Jeho rány ve vítězné pozici byly na Dittricha příliš a Martínek se stal historicky prvním šampionem Oktagonu v těžké váze.
