Conor McGregor po porážce s Dustinem Poirierem prolomil mlčení. Po deseti dnech od lednového turnaje UFC 257 nabídnul na svých sociálních sítích nejen rekapitulaci onoho zápasu, ale rovněž vyhlídky pro nadcházející měsíce.
Klíčovým aspektem Irovy prohry byly bezesporu chirurgicky přesné a na popularitě rostoucí “calf kicky” – tvrdé kopy na lýtko soupeře, Poirier jich na McGregorovu nohu vystřelil neuvěřitelných 18 a prakticky tak zamezil Conorovu jindy skvělému pohybu. To si McGregor dle svých slov dobře uvědomuje a zavázal se k tomu, že se s Poirierem znovu utká, pro tentokrát s upraveným game planem a věří, že třetí zápas a tím také celou trilogii urve pro sebe.
“Nejlepší rozpoložení, v jakém jsem kdy byl.” řekl McGregor. “Byl to můj první zápas, kdy jsem mezi koly ani nepotřeboval stoličku, jsem v perfektní kondici, mám z toho obrovskou radost a jsem bezpochyby na správné cestě. I přesto, že jsem tentokrát prohrál, věřím, že jdu správným směrem, je to prostě evoluce.”
“A co k zápasu? Užil jsem si v úžasném UFC oktagonu konečně více času, vždyť jsem tam v posledních třech letech byl jenom 40 sekund. Vychutnával jsem si každou jedinou sekundu zápasu a užíval jsem si svou odvedenou práci. Rozhodně se mi vymstilo to, že jsem si tenhle konkrétní zápas a soupeře vybral s vyhlídkou na zápas v boxerském ringu proti Pacmanovi, podle toho taky vypadal můj postoj i příprava. Zasloužil jsem si to, zasloužil jsem si dostat za tyhle vyhlídky doslova nakopáno. Tohle není hra, kterou lze brát na lehkou váhu. Kromě toho jsem se ale cítil skvěle, moje výpady a útoky byly ostré a měl jsem plnou kontrolu. Kopy na nohu se ale hromadily, celkem jich bylo 18, přičemž ten poslední mi úplně odrovnal nohu, to bylo ono, peroneální nerv. Bylo fascinující to poprvé v kariéře zažít. Pak můj soupeř ohromně zakončil a dovršil zápas. Klobouk dolů před Dustinem. Teď je přede mnou završení velkolepé trilogie, je to vzrušující. Nečekal jsem rozhodně žádnou trilogii, ani takovou taktickou záležitost, ale lhal bych, kdybych řekl, že to tak nemělo být, přesně tak to mělo být, tak to prostě je.”
Uvidíme tedy, co nám nabídnou následující měsíce a kdy uvidíme houževnatého Ira zpět v oktagonu a zda jej uvidíme právě v trilogii s Dustinem Poirierem,. Ten se totiž dle svých slov trilogii nebrání a naopak by ji vřele uvítal.
Mohli bychom tak vidět opakování historie z roku 2016, kdy McGregor podlehl Diazovi v jejich prvním zápase, následně se poučil ze svých chyb, zavřel se do gymu a o pár měsíců později odvetu urval pro sebe. Stejně tak ale můžeme vidět znovu skvělého Dustina Poiriera, který může definitivně potvrdit to, že je lepším soupeřem a že se nevyplácí jej podceňovat.
