Dokonalé počasí se usmálo na pořadatele „Letního kina trochu jinak“ – Yangames Fight Night 6. Jasná obloha, příjemná teplota a prostředí u vody nahrávaly k povedenému galavečeru, který nabídl od každého něco – pyramidu v K-1 od začátku do konce, dva titulové zápasy a vystoupení vysloužilého kickboxera Petera Aertse.
Právě „Dutch Lumberjack“ se představil hned po první části pyramidy proti Janu Soukupovi a ukázal i ve svých 47 letech, že se stále udržuje v dobré formě. Oba bojovníci to pojali spíše exhibičně, neboť tady nebylo tak rozhodující, kdo nakonec zvítězí. Aertsovi slušně létaly high kicky a jak vždy bývalo jeho zvykem, i tady spíše tlačil na soupeře, který se hodně hýbal po celém ringu, aby vyzkoušel Holanďanovu fyzickou připravenost. Nakonec to byla především cena pro Aertse za celoživotní přínos kickboxu a K-1, která určitě stála za pozornost, jelikož toho za svoji bohatou kariéru zvládl opravdu hodně.
Pyramida je vždy ošemetná věc, jelikož pokud chcete uspět, čekají vás tři těžké zápasy během jediného večera. Liberecký David Vinš to zvládl ze všech nejlépe. Poradil si s polským medvědem Patrykem Proszkem, v semifinále velmi rychle vyřídil Michala Janáčka po třech počítáních v úvodním kole a nakonec mu ještě zbyly síly na celý večer velice nepříjemného Nikolu Filipoviče ze Srbska. Byl to právě český borec, který si musel v prvním kole vyslechnout počítání, ale to ho nijak neodradilo od postupného tlaku, který vyvíjel na svého soupeře.
Filipovič v semifinále vyřadil dvoumetrového dlouhána Jiřího Stariata na body 3:0, přestože byl v jednom kole počítán, a českého bojovníka takový verdikt rozhodčích naštval. Ve finále již k žádné potenciální kontroverzi nedošlo – Filipovič byl velmi pozorný a dokázal slušně absorbovat Vinšovy útoky, přestože sám disponoval velmi tvrdýma rukama. I přes tržnou ránu pod pravým okem se ale nakonec nic nezkomplikovalo pro českého bojovníka, který po závěrečném tlaku vyhrál na body a zvítězil v celé pyramidě.
O největší rozruch se postaral jediný zápas MMA na kartě. V utkání o WASO EUROPEAN MMA TITLE se naprosto dominantním způsobem představil Prince Aounallah z Francie, který je českým divákům dobře známý vzhledem k tomu, že do této země jezdí zápasit a v březnu se měl utkat s Karlosem Vémolou, z čehož nakonec sešlo. Prince se v ringu pořádně vrhl na Oskara Trzupeka a po vzoru své nástupovky „Final Countdown“ od Europe mu to velmi výrazně spočítal až do samotného ukončení rozhodčím. Prince si celou dobu věřil – ruce dole, ohromně tvrdý round kick, pokus o naskočené koleno, rychle na zem a drtivé ground & pound. 1. kolo TKO – zdálo se to být symbolické a také že bylo. Prince se totiž po tomto snadném zápase rozhodl vyzvat Vémolu, aby přišel do ringu.
„Terminátor“ byl na galavečeru pochopitelně přítomen jako divák a odpověď přišel Princeovi doručit přímo do ringu. Následoval staredown a Vémolův pověstný thrashtalk – „To, že jste mu přivezli oběd z Polska ještě neznamená, že to na mě bude stačit,“ rozesmál diváky, kteří čekali nějaké vyhlášení. Hovořilo se o 10. listopadu v Liberci na Night of Warriors – tedy o akci a místě, kde už se Vémola vs. Prince měl odehrát předtím. Nyní tomu ale i podle Vémolova vyjádření brání smluvní záležitosti, které se promotér Night of Warriors podle svých slov pokusí vyřešit tak, aby 10. listopadu zápas mezi nimi skutečně proběhl. Pokud se tak stane, bylo by to o šampionský pás, jenž Prince ve Žlutých lázních získal.
Nejlepší zápas večera i soudě podle atmosféry, která gradovala, patřil titulovému souboji o WAKO PRO EUROPEAN TITLE, kde proti sobě nastoupili Piotr Romankevich a oblíbený Tomáš Hron. Toho do ringu osobně doprovodil Lou Fanánek Hagen se svojí nástupovkou. Mezi provazy to ale již na žádné tři sestry nebylo – spíše tvrdou oťukávačku hned od prvních vteřin. Domácí bojovník pěkně trefoval údery a zavíral kombinace low kicky. Druhé kolo přineslo celkem zásadní zlom pro celý vývoj zápasu, kdy Hron – jak je mu vlastní – přišel s obrovským tlakem, na který Romankevich dokázal odpovídat jenom útěkem, obranou a schováváním se.
Kdekdo si myslel, že český bojovník tímto počinem svého protivníka zlomil, ale opak byl pravdou. Romankevich se ve třetí části zápasu vytasil s velmi přesnými a tvrdými kopy na žebra. Dokázal se dostat zpátky do hry, i když postupem času znovu schytával a v jednu chvíli to zavánělo i pěkně trefeným high kickem ze strany Hrona, který ve 4. kole svůj velký tlak nakonec dokonal a stal se vítězem.
