V pátek se odehrál další turnaj ze série GCF. Výsledky jsou již všeobecně známé, ale rád bych se vrátil k několika bodům, které turnaj provázely a utvářeli.
Organizace – je v Boby Centru na nejlepší úrovni u nás. Nebudu porovnávat s ostatními, ale Marin Karaivanov kokem sebe vytvořil tým, který funguje a který se snaží přijít s něčím novým pro diváky každý turnaj. Ať už jsou to speciální sestřihy, které jsou povedené, vlastní grafika, nebo soutěže či audiovizuální ztvárnění akce. Samozřejmě mu nahrává prostor, který je u nás jedinečný a to i svoji stálou technickou výbavou, ale Karaivanov jej dokáže vhodně doplnit a plně využít.
Charita – byla poprvé spojena s tímto turnajem a rovnou se povedlo udělat jak dobrou věc, tak nezapomenutelný zážitek pro mnohé včetně samotného pořadatele, který společně s fondem nastartoval sbírku vkladem 5.000 a diváci pak fond Pro Dětský úsměv doplnili až na cca 65.000,-kč, které se vybrali formou tomboly po 50,-kč. Dojatá Alice Tobiášová jakožto ředitelka fondu jednak takové peníze v Brně ještě nevybrala a zadruhé se povedlo přivést k tomuto sportu i nové fanoušky právě z řad lidí okolo nadačního fondu či dětské neurologie a to je samozřejmě pro společenskou prestiž MMA velmi příjemné.
Diváci – jsou v Brně turnaj od turnaje lepší a přispívá k tomu především fenomén Procházka. Hysterie, která je spojená s jeho zápasy nemá u nás a ani na slovensku obdoby. Diváci, ale podpoří i jakýkoliv dobrý zápas či akci a jsou všeobecně čím dál vzdělanější v posuzování jednotlivých akcí. Samozřejmě podporují i domácí klub, ale vytvoří i skvělou atmosféru „pražákovi“ Šolcovi, když jde proti slovenskému borci a reprezentuje tedy ČR. Zároveň si jej evidentně cení jako Procházkova skvělého soupeře.
Kauza Šolc – která se lehce rozvířila vzhledem ke sporné situaci ohledně možného odklepání při zápase s Těšíkem. Rozhodčí nic takového neviděl. Z mého pohledu to přímo v hale také vidět nebylo, ale na videu je vidět, že Šolc má opakovaný pohyb ruky směrem k soupeři. Dle mého názoru se ovšem nejedná o odklepání, ale spíše pokusy ze sebe soupeře dostat. Na 100% to není odklepání jak jsme zvyklý. Zároveň ani v hale přímo či z videa není jasné, že by Těšík byť jen malinko soupeřovi povolil a tedy se pokračovalo dál za stoprocentního nasazení obou.
Můj názor je, že Šolc neodklepal a vyhrál naprosto zaslouženě. Jak jste v textu Jiřího Polzera (pravidelně píše pro FCN o MMA) četli jsou i názory opačné. Nicméně budeme-li vycházet z pravidel a ze zvyklostí při obracení se na UFC, tak Šolc je jasný vítěz. Pokud vím, tak zápas ukončuje rozhodčí a i v UFC borci vždy čekají než mezi ně vlítne a zápas odmává, popřípadě pouští situace, které jsou naprosto jasné, což se tady rozhodně nestalo. Navíc rozhodčí ani Těšík nejeví naprosto žádné známky toho, že by se v zápase dělo cokoliv co by jej mělo ukončit a ani borci z Těšíkova týmu, kteří mají celou situaci před nosem nereagují. K celé situaci se vyjádří CSMMA, ale můj názor je jak jsem napsal výše, že Šolc jednak neodklepal a zápas nebyl nijak touto situací ovlivněn.
Fenomén Procházka – je jak jsme již psal jedním z hlavních faktorů proč je v Brně vyprodáno. Jeho příklad by měl pozitivně naladit ostatní borce, aby samozřejmě jednak obětovali co možná nejvíce ve prospěch sportu, ale je mi jasné, že u každého je to individuální s možnostmi, ale zároveň, aby co nejvíce dokázali komunikovat s lidmi jako to umí Procházka, který má navíc v sobě kus potřebného „mojo“, které lidi táhne. Za všechno hovoří to, že ještě půl hodiny po zápase bylo u klece cca 80 lidí, kteří čekali na fotku s ním. To se u nás prostě nikde jinde a u nikoho jiného nevidí!
Cage Fight 5. se tedy celkově velmi povedlo a můžeme se těšit na další turnaje nejen v Brně.
