GIBU FIGHT NIGHT – OHLÉDNUTÍ NEJEN ZA ZÁPASY

Byl to bezesporu svátek pro bojové sporty a jejich fanoušky. Startovní listina lákala na jména a podívanou, kterou jsme ještě, či minimálně dlouho u nás neviděli a co se týče zápasů, tak ji také dokázala v plné míře nabídnout. S tím ostatním to bylo o poznání horší.

Začněme zápasy.

Gaňo vs. Baumert – Martin opět ukázal, že box mu jde velmi dobře, ale od pasu dolů jsou rezervy. Baumert mu sebral více šťávy a přesněji jej zasahoval. Martin se to pokoušel nahradit neskutečnou aktivitou a tlakem, který mu přinesl konečné vítězství. Dle mého názoru Martin nevyhrál a i extra kolo by bylo dobrým výsledkem. Nicméně tím co tvrdím nechci snížit kvalitu Gaňova výkonu. Naopak. Nechci říct, že mě překvapil, neb přesně podobný výkon jsem od něj čekal, ale bylo skvělé, že vydržel a fyzicky se kousl i v momentech, kdy již bylo evidentní, že jen těžko popadá dech. Rozhodně výkon, který měl světovou kvalitu.

Kohout vs. Johan – Mám Matouše rád, dokonce velmi, ale o to přísnější na něj možná jsem. Nicméně jednalo se o thajský box a dle mého názoru 5×2 nepatří na takovýto turnaj a už vůbec ne k borci jako je Johan. To jistě nemá co dělat s Matoušem. Ten dělal co měl a tedy snažil se zkrátit a pracovat v klinči. Dělal to s maximálním nasazením a velmi dobře, ale ani jeho jsem já vyhrát neviděl. Je otázka jestli dokáží sudí bodovat jednou K1, pak MT a pak zase K1 a dělat rozdíly v pravidlech. Znovu chci říct, že mě i Matouš velmi příjemně překvapil jak kvalitně byl připraven fyzicky i takticky. Přesně věděl co a jak má dělat a přidával k tomu i nebezpečné lokty. Francouz opět nezklamal a ukázal, že se bojem skvěle baví a někdy možná i na úkor výsledku. Ještě na párty mi James i Johan vyprávěli, že neprohrál přes 4 roky a nevadí mu prohrát, ale tady to tak necítí. Tak či onak zápas to byl opět skvělý a dobrá zpráva je, že Kohout i Gaňo stále rostou nahoru a to je víc než výsledek.

Šenkýr vs. Wilnis – od Jasona se vše odráželo jako kdyby snad Šeňo ani nedával do úderů rány. Dvě kola běžely poměrně nadějně i když se zdálo, že má Wilnis trochu navrch a ve třetím to přišlo. Rychlá kombinace poté co už Šeňovi dost padaly ruce dolů a byl konec nadějí. Hezké počítání ve prospěch Wilnise a pro něj již poklidný konec zápasu. Ukázal, že v těžších středních vahách je špička našlapaná a prosadit se směrem ke Glory nebude vůbec jednoduché. Šeňovi skončila šnůra vítězství, ale nikoliv naděje na další úspěchy, neb i jeho výkon byl velmi dobře koukatelný a konkurenceschopný!

Hutník vs. Ilunga – už už se zdálo, že Ilunga padne do počítání a popřípadě na body, ale nakonec byl opak pravdou. Spejbl šel skvěle a již v prvním kole zasáhl velmi tvrdé údery. Zlepšil agresivitu a nebál se přestřelek. Předvedl svůj možná nejpohlednější zápas a přesto prohrál… Bohužel ano. Můj názor je, že je to lepší než dřívější teoretická taktická výhra bez lesku tvrdého zápasu. Ilunga v utkání 2x bojoval o život a teprve ve třetím kole se ukázalo, že nakopal hodně kolen a sebral Spejblovi dost šťávy a v momentě, kdy mu padli ruce dolů si již uměl poradit. Porážka po třech počítáních není žádnou ostudou ba naopak! Jak Ilunga, tak všichni ostatní vzdali Spejblovi holt za skvělý zápas a já se k nim přidávám!

Cingel vs. Nietlispach – Miro zasáhnul hlavu soupeře několikrát velmi tvrdě a rozhodl se, že jej dodělá. Zřejmě to byl důvod proč nakonec prohrál. Asi minutový, zběsilý závar mu mimo únavy nic navíc nepřinesl. Nicméně opět musím říct, že s rozhodčími nesouhlasím a tentokrát ještě přidám, že se mi vůbec nelíbil výkon sudího v ringu, který neprokázal dostatek citu pro vývoj utkání. Stane se, ale celkově škoda, že to poškodí borce v důležitém zápase. Cingel Švýcara neumlátil a nedohnal a po třech kolech byl totáně vyčerpaný. V extra kole šel sice dopředu, ale Švýcar před ním utíkal a „propuškoval“ se k vítězství, které by však všude jinde dali bodoví po třech kolech domácímu, tedy Cingelovi. To, že někdo vydrží strašné bomby a z ústupu odkopává soupeře a doslova přežije dvě kola mi jako dostatek na extra kolo nepřipadá.

Žák vs. Gaouí – další sporný duel, který přinesl obrovskou kvalitu a vítězství Jirky, který dle mého názoru sám cítil, že by to prostě potřeboval 4 a 5 kolo a pak by to teprve bylo ono. Že se Jirka rozjede až ve třetím víme všichni stejně, jako, že má již neustálé problémy se zraněními a kvalitním a především častým tréninkem a sparingem. I přesto je pořád na špici a dokáže bojovat s kýmkoliv. Abych byl upřímný vyhrát po třech kolech jsem ho taky neviděl a docela by mě zajímalo proč se mu to nestaví na těch 5 kol?

Hron vs. Morosanu – skvělý zápas, kde se Tomáš držel toho co mohlo a nakonec také přineslo úspěch. Když jsem několikrát viděl jak Morosanu zhluboka vydechl po strašlivém koleni, tak jsem si říkal, že to nemůže věčně vydržet. Vydržel i když ve třetím kole nakoupil takové, že už pak dal docela pokoj, ale bomby má tedy neskutečné a klobouk dolů, že si Tomáš nenechal dát ani jednu čistou. A právě to byl základ jeho vítězství. Udržet dvoják, dobrá práce přední ruky a kopat a brát kyslík. Vyšlo to perfektně a byl to další velmi atraktivní a dobrý duel!

Zápas Dana jsem již popsal, takže celkově skutečně velká pochvala, že Petr Ottich složil skvělé zápasy a někdo dokázal vyndat tolik peněz na startovní listinu . No a hlavně všem trenérům a borcům, kteří udělali maximum a ať už vyhráli nebo ne, tak předvedli, že mohou měřit síly s kýmkoliv a dle mého názoru za to budou odměněni dalšími pozvánkami na zahraniční turnaje!

Co se týče organizace a průběhu. Tým, který turnaj připravoval má velké zkušenosti s pořádáním koncertů a podobných akcí. V rámci toho co znal dobře pracoval nadstandartně. V rámci specifických věcí si však nechal utéct, a možná zbytečně pár podstatných věcí. Chyby, které nebyly vidět si nechám pro sebe a pořadatele, ale bavme se o tom co bylo vidět a bylo evidentní.

Nejasnost začátku hlavního programu dost lidí otrávilo a byť se s tím na poslední chvíli něco dělalo, tak sedět v hale téměř 8 hodin je trest a to i pro mě jako moderátora, natož pro diváky na místech, kde jsou ve staré hale hnusné lavičky s málo místem na nohy. Zároveň jsem přesvědčen, že kdyby bylo jasné, že hlavní program začne ve 20h, tak přijde ještě více lidí, kteří si jinak mysleli, že nestihnou hlavní část večera a začátek v 17 samozřejmě nemohlo stíhat mnoho mimopražských, kteří chodí do práce.

Druhý velký problém byly světla. Zpočátku jsem myslel, že někdo prostě neví, že i na amatérské zápasy je třeba plné osvětlení, ale byl jsem vyveden z omylu, že to je vše co je k dispozici. Nebudu to tedy rozpitvávat, ale osvětlení ringu bylo jeden velký průser.

Mizerné bylo rozdělení VIP sektoru a hlavně jeho absolutní neochrana před oblíbenou hrou s přendávání čísel na stolech apod. Nikdo neuváděl lidi k jejich stolům a pakliže ano, tak špatně, neb jen mě se ptalo během večera asi 15 známých i neznámých, kde že mají svůj stůl a že jim u něj někdo sedí. Bohužel vím o lidech, kteří i nakvašeně odešli.

Mít na místě tři velké ledky, když nepočítám prostřední „sloup“ na grafiku a pustit video jen na jednu je minimálně nešťastné rozhodnutí a to se týká i kameramanského pokrytí. Celé ztvárnění tak velkého prostoru mohlo být vizuálně lepší a jistě to bude vidět v TV.

Posledním velmi viditelným a podceněným bodem byly děvčata v ringu. Jaký to rozdíl mezi secvičenou partou Terezy Viciánové, která se prezentuje třeba na Heroes Gate a nezlob se na mě, ale šedýma a ničím nezajímavýma „myškama“ v ringu na Gibu, nebo dokonce dětma s vlajkami. Tohle nikdy nepochopím, že organizátor šetří na něčem, co je vidět v každém kole! A do Maximu bych jen vzkázal, aby už otevřeli oči!

Co bylo pozitivní, že šlapala režie, že chlapci zamakali na vizitkách (i když na údaje použité na grafiku má být program a nikoliv velký vizuál, ale ok.)Šlapala i produkce v zákulisí a DJ, což jsem velmi ocenil, nástupy se nezdržovali a co mám zprávy, tak se moc líbil merchandising. Pěkné bylo nasvícení brány a nechybělo ani molo po kterém se chodí na většině turnajů.

Skvělí byli lidé, neb povzbuzovali, dobře se bavili a dokázali ocenit a zatleskat všemu co za potlesk stálo. Osobně se mi i v tak rozlehlém prostoru moderovalo skvěle a byť jsem nedal nějak moc vtípků, nebo příběhů či proslovů, neb jsem cítil, že je večer dlouhý a je potřeba, abych ho zrychloval a ne naopak, tak jsem se náramně bavil! (i když teda příprava až na pár vyjímek přišla vniveč, ale to se stává běžně)

Jestli bude nějaké příště, tak je jasné, že základ je velmi dobrý a myslím, že by lidi rádi přišli znovu, ale je taky jasné, že je i na čem pracovat. Základní pravdou ovšem zůstane, že turnaj byl tím největším a nejlepším co na naší půdě v ringovém sportu za dlouhou dobu bylo a celému štábu se podařilo vyvolat „humbuk“, který se nyní musí všichni a každý jednotlivě pokusit co možná nejvíce využít. A právě za to patří firmě NO GUP a jejím spolupracovníkům největší poděkování!